Umělá inteligence by z řeči mohla poznat Alzheimera

Umělá inteligence již dávno není hudbou budoucnosti a zasahuje do mnoha oborů. Jinak tomu není ani v medicíně, kde už nyní pomáhá například s léčbou cukrovky. V budoucnu by mimo jiné mohla pomoci s diagnostikováním Alzheimerovy či Parkinsonovy choroby pouze na základě řeči. O nové metodě informoval web idnes.cz.

Na vývoji umělé inteligence s názvem Neurona se podílí i Jakub Hort z Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. “Jedním z požadavků na umělou inteligenci je včasná diagnostika. A jedním z ukazatelů, které dokážou napovědět, že u pacienta může jít o nějaký druh neurodegenerativního onemocnění, je lidská řeč a její změny. Odborně se tomu říká verbální fluence,” uvedl pro idnes. Doplnil, že právě tyto změny se umělá inteligence snaží rozpoznat u pacientů, kteří těmito chorobami trpí, přičemž pacient s Parkinsonem mluví zpravidla potichu a monotónně, u Alzheimera má zase problém s vybavováním slov a nejistotu v hlase.

Než se umělá inteligence naučí tyto choroby spolehlivě diagnostikovat, zabere to však nějaký čas. “Umělá inteligence se ta data neučí sama. Někdo, v našem případě lékaři, jí musí ukazovat, co je konkrétně co, na co se má zaměřit. Je to věc obrovského množství dat, která ten systém musí vstřebat a naučit se na nich. Na projektu spolupracuje Fakultní nemocnice Motol, kde pacienti, kteří se chtějí účastnit, podepisují informovaný souhlas, aby se na jejich snímcích a nálezech mohla Neurona učit,” řekl Hort.

Data i ze zahraničí

Kromě pacientů s České republiky má systém k dispozici samozřejmě i data ze zahraničí. Pacientů s těmito chorobami je podle webu idnes celosvětově evidováno až padesát milionů. Nemoc je přitom úzce spojena s vyšším věkem a je jakousi daní za dlouhověkost. Lze jí alespoň částečně předejít prevencí a vlastní aktivitou. Věk tak není jediným rizikovým faktorem.

“Existují i některá další rizika. Mezi ně patří i nedostatečné trénování mozku. Když jde třeba někdo do důchodu, není aktivní, nečte, jenom kouká na televizi, pak i taková nedostatečná duševní aktivita může mít vliv. Dalšími riziky je prokazatelně i nedostatečná fyzická aktivita, prodělané úrazy hlavy v minulosti nebo vysoký krevní tlak a cukrovka,” doplnil  Hort.

Zdroj foto: Pixabay.com