Vysoký tlak je nejčastější onemocnění srdce a cév

Štítky: | Zdraví |
03.07.2015 | komentářů: 0
Vysoký tlak je nejčastější onemocnění srdce a cév

Vysoký krevní tlak (hypertenze) představuje jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů dnešní doby. Ačkoliv člověk na sobě nepociťuje žádné příznaky, náhlá nevolnost může příjít z čista jasna a dotyčného ohrozit na životě.

Arteriální hypertenze neboli vysoký krevní tlak (dále hypertenze) je nejčastější onemocnění kardiovaskulárního systému (srdce a cévy) nejen u nás, ale i ve světě. Za hypertenzi považujeme opakované zvýšení krevního tlaku na hodnoty 140/90 mmHg (milimetrů sloupce rtuti při vyšetření rtuťovým tlakoměrem nebo tonometrem u lékaře) a více při nejméně dvou návštěvách u lékaře.

Léčba vysokého krevního tlaku

Hypertenze je ve většině případů chronickým onemocněním s nutností celoživotní léčby. Probíhá většinou bezpříznakově, pokud se nevyvinou již orgánové komplikace. V drtivé většině případů lze těmto komplikacím správně vedenou léčbou předejít. Pro léčbu jsou nejvhodnější takové skupiny léků, o kterých je známo z velkých studií, že prokazatelně snižují kardiovaskulární riziko a zlepšují celkovou prognózu. Výhodné jsou zejména takové léky, které nezvyšují, nebo dokonce přímo snižují aktivitu sympatického nervového systému - pravděpodobně nejdůležitějšího faktoru při vzniku hypertenze a/nebo jejích komplikací.

Přes určité pokroky v povědomí naší společnosti o tomto onemocnění je stále procento správně léčených nemocných (tj. s hodnotami krevního tlaku při léčbě pod 140/90 mmHg) u nás poměrně nízké - kolem 20-25 %. Toto číslo je však zcela srovnatelné s vyspělými civilizovanými zeměmi, takže se jedná o celosvětový problém.

Proč může být léčba hypertenze neúčinná

Ve většině případů je za neúspěšnou léčbu vysokého krevního tlaku zodpovědný přístup pacientů. Domnívají se, že po zahájení podávání léků jsou již vyléčeni, léky vysazují a přestávají docházet k lékaři. Nebo užívají léky jen nepravidelně a stejně tak nepravidelně chodí na kontroly k lékaři. K tomuto přístupu svádí jednak chronický/celoživotní charakter onemocnění vysokým krevním tlakem a jednak absence jakýchkoliv potíží u většiny nemocných. V menšině případů mohou k vysazení léčby přispět i vedlejší účinky farmak. Tyto vedlejší účinky jsou však málo časté a navíc se jim dá čelit náhradou jednoho léku za jiný z další skupiny.

Především je důležitá správná motivace a vědomí nezbytnosti celoživotní léčby i při absenci jakýchkoliv příznaků. Důležité je pravidelné užívání léků snižujících krevní tlak. Pokud vzniknou vedlejší účinky těchto léků, což je málo časté, lze daný lék po poradě s lékařem nahradit jiným.

Pohyb a omezený jídleníček

Nemocný může sám ovlivnit výši svého krevního tlaku režimovými opatřeními. Mezi ně patří snížení tělesné hmotnosti při nadváze či obezitě. Jedná se o nejdůležitější a nejefektivnější opatření. Normalizace tělesné hmotnosti vede u řady nemocných s hypertenzí i k současné normalizaci vysokého krevního tlaku, nebo alespoň ke snížení dávek antihypertenziv. Redukce hmotnosti o 5 kg vede nejen ke snížení TK, ale i k příznivému ovlivnění dalších metabolických abnormalit (zvýšené hladiny cukru, tuků). Restrikce příjmu sodíku - je doporučováno snížení příjmu sodíku (potravin s nižším obsahem soli) na úroveň nižší než 100 mmol/den, tj. pod 6 g NaCl/den. Odpověď krevního tlaku bývá individuální, výraznější snížení je pozorováno u starších nebo obézních osob.

Co se doporučuje

  • snížení příjmu alkoholu - nadměrná spotřeba alkoholu může vést ke zvýšení krevního tlaku a k rezistenci na antihypertenzní léčbu. Je doporučováno snížení příjmu alkoholu na maximálně 30 g za den (250 ml vína nebo 720 ml piva) u mužů a maximálně 20 g za den u žen.
  • pravidelná fyzická aktivita - doporučuje se aktivita vytrvalostního charakteru (rychlá chůze, běh, lyžování, plavání, turistika apod.) po dobu 30-45 minut třikrát až čtyřikrát týdně. Tento typ tělesné námahy nejen snižuje krevní tlak, ale může regulovat hmotnost a příznivě ovlivňovat lipidový metabolismus. Naopak nevhodné je izometrické cvičení, například kopání, zvedání břemen apod.
  • omezit nikotin - vede ke snížení celkového kardiovaskulárního rizika, tj. rizika infarktů, mozkových mrtvic apod.
  • omezte stres
  • zvýšte přísun ovoce, zeleniny, ryb a snížte příjem tuků

Zdroj foto: foter.com


Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas novinky, aktuality a rady!

Sdílejte tento článek na Facebooku.



Komentáře ke článku

Přidat komentář ke článku »

Zatím nebyl vložen žádný komentář.

Vložit nový komentář

(nebude zveřejněn)
(nepovinné)

Formulář pro přihlášení

 
Registrace | Zapomenuté heslo

Rady a tipy

Co dělat, když si do krku zapíchnete rybí kost?

Pokud se kost zapíchne u kořene jazyka, je šance, že si ji můžeme vyndat sami. Pomůže třeba kus chleba. Pokud kost zůstane, pak je čas na návštěvu lékaře.…

zobrazit celou radu »

zobrazit všechny tipy »
svatky

Nazapomeňte poblahopřát

Dnes je 21.08.2018

Dnes 21.08 svátek slaví:
Johana

Zítra 22.08 svátek slaví:
Bohuslav

Včera 20.08 svátek slavil:
Bernard

© Na stará kolena | vyrobil INET-SERVIS.CZ 2013 - 2018 Kontakt

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu nastarakolena.cz vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace