Senioři jsou nejohroženější skupinou, která trpí sebevražednými sklony

Seniorský věk může přinášet i některé neduhy. Zhoršené zdraví, ztráta blízkých či pocit osamělosti a zbytečnosti může u některých vyvolat až myšlenky na sebevraždu. Nejnovější čísla Národního ústavu pro duševní zdraví ukazují, že právě senioři jsou skupinou, která trpí sebevražednými sklony nejvíce. Informoval o tom web Aktuálně.cz.

Pocit osamění a zbytečnosti je nejčastější příčinou černých myšlenek seniorů. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel mají lidé starší 60 let nejvyšší míru sebevražednosti.  "Když zahrneme i šedesátníky, je to 500 úmrtí. To je víc než třetina," vysvětlil pro aktuálně Ondřej Rýdlo z Národního ústavu duševního zdraví. Doplnil, že Chmurné myšlenky často vyvolá i ztráta životního partnera nebo dlouhodobé onemocnění spojené s fyzickou bolestí. 

"Za sebevražednými úmysly kromě osamělosti stojí zhoršené mezilidské vztahy. Například nezájem rodiny. Bohužel se setkávám s tím, že děti se seniory přeruší kontakty," popisala pro aktuálně Anna Hradilová z krizové linky důvěry Senior telefon, kterou provozuje organizace Život 90.

Neradi se svěřují

Starší generace duševní obtíže stigmatizuje, zároveň se setkává s bagatelizací ze strany okolí. "Senioři o svých pocitech neradi mluví. Navíc naše společnost má tendenci vážná témata zlehčovat. Věty typu 'Vždyť se máš dobře' a 'Tohle mi ani neříkej' nepoužívejte. Lepší je aktivně naslouchat a sdělení přijmout. Pokud si nevíte rady, předejte kontakty na odborníky," uvedla Hradilová.

Klíčové je včasné rozpoznání signálů, které ukazují na sebevražedné sklony. Mezi varovné příznaky patří náhlé změny nálad, pasivita, pocity bezmoci a ztráty vlivu na svůj život. Lidé trpící sebevražednými myšlenkami se můžou stranit oblíbených činností nebo podléhat rizikovému jednání, jako je rychlá jízda v autě nebo nadměrné pití alkoholu. 

Zdroj foto: Pixabay.com